Koně s námi a my s koňmi
Do dalších sekcí o našich koních a názorech se dostanete pomocí záložek vpravo nahoře
Níže uvedené skutečnosti a názory jsou jen vyjádření mé vůle a mého pohledu na věc. V žádném případě nechci nikomu vnucovat svoji vůli a názor. Jde o mou zkušenost a to, jak se k těmto zkušenostem osobně stavím.
Informace týkající se pastevního ustájení jsou aktuální pro Újezdec.
Vážení majitelé koní, případní budoucí klinenti PASTEVNÍHO USTÁJENÍ V ÚJEZDCI...
Pokud hledáte pastvinu jako v divočině, pak mne prosím neoslovujte. V případě, že sháníte pro koníka akorátní pastvu, smíšené stádo či stádečko pro hřebečky a chcete mít koníka v pořádku a s přiměřenou péčí, pak neváhejte a ozvěte se mi!
Co Vám nabízím?
Smíšené stádo klisen, valachů, hříbat a remont chovaných volně na pastvinách s různým terénem a dělenými menšímy výběhy a to od 1 do 4 ha pravidelně střídaných dle průběžného propásání nebo sečení. Druhé stádečko je hřebeččí. Samozřejmě i hřebečky chováme na pastvině, nikoliv hliněných výbězích. Občas mezi hřebečky přijde nějaký ten valach kvůli autoritě a správnému chování a vývoje mladých chlapců. V zimním travnatém výběhu jsou v údolí 3stranné přístřešky sloužící jako závětří a ochrana proti dešti a sněhu. Nikoliv zateplené, kvůli teplotním rozdílům, ale i přes to je v údolí o poznání tepleji, jelikož v této dolině rostou olše a akáty. Koníci zde vždy naleznou slamnatou podestýlku, takže i když je bláto nebo sníh, mají možnost zdřímnout na suchém a teplém podloží. Letní pastviny jsou orientované tak, aby koně měli vždy možnost přijít si do stínu stromů. I když na pastvině samotné není vodní zdroj, vozíme vždy vodu tak, aby byli koně dostatečně napojeni a ještě jim zůstala zásoba v nádobách. V létě to dělá pro 15ti hlavé stádo asi tisíc litrů vody denně.
Dále se můžete spolehnout, že koníky denně detailně kontrolujeme kvůli zranění či nemoci. Také díky tomu jsou v těsném kontaktu s člověkem, učíme je respektu ke člověku, úvazu a vodění. Pokud nemá koník vyloženě charakterouvou vadu (jeden takový zde byl) nechají se ošetřovat vcelku bez problémů a to všude. Koně, včetně hřebečků, nemají problém s ošetřováním genitálií, nohou, uší, očí a dalších partií. Pokud přijde koník s nějakým problémem, jsme ochotni a schoppni udělat vše pro to aby se ho zbavil a to nenásilnou metodou samozřejmě.
Koním zajišťujeme pravidelnou kopytářsku péči a to kovářem z Cechu kovářů - kováře ortopeda.
Po letošním průzkumu jsme zjistili, že naše pastviny nejsou zamořeny parazity a tudíž se dá říci, že jsou zdravé.
Jezdcům a horsemanům nabízíme kruhouvou ohradu o poloměru 10metrů a travnatou jízdárnu cca20 x 60m s možností zbudování skokového materiálu.
Asi 5minut pěšky od pastviny je náš dům, jehož součstí jsou místnosti pro klienty, a 3 otevřené boxy o výšce 230 až 300cm a půdorysu 4 x 6m a dva boxy s rozměrem 2,5 x 5,5m. Konkrétně můžou majitelé a návštěvníci využít šatnu se 3postelemi a skříněmi, sedlovnu s držáky na sedla a uzdečky a policemi na deky. Dále možnost využít klubovnu kde je varná konvice a sporák. Toalety a koupelna jsou samozřejmostí.
Co požaduji před nebo při příjezdu nového koně?
Očkování proti chřipce, odčervení i proti tasemnicím, ochotu majitele dodržovat pravidelné korektury.
Jsem raději, když je koni podána odčervovací pasta přede mnou, nebo je potvrzena veterinářem. Pokud koník nemá ani základní vakcinaci proti chřipce nebo není vakcinován správně, budu požadovat nápravu.
Chápejte mne prosím správně, mám zodpovědnost nejen za své koně, ale což je mnohem důležitější, za koně majitelské a jsem ráda, když je vše v pořádku, a pak jsou spokojeni i majitelé.
Děkuji Vám za pozornost a ať Vám koně jdou! :o)
Pastevní odchov versus týrání koní
V posledních letech se roztrhl pytel s poptávkou a nabídkou k pastevnímu ustájení koní.
Ptám se tebe, čtenáři, přemýšlel jsi někdy o tom mít koně tzv. 24/7/365 venku? A proč vlastně? Co to asi koni přináší a co to asi koni vezme?
My, zastánci pastevního chovu, nemylme se v tom, že by koníček neuvítal teplou stáj, hlubokou podestýlku, noční klid… Naopak Vy stájomilové nemyslete, že by koník netrávil svůj čas rád na širých travnatých lukách a v hájích…
Co vlastně kůň chce? Vlastně nic zásadního. Dobré krmení a jistotu zajištěnou známým prostředím a pevným hierarchickým řádem.
Co mu člověk nabízí? Teď se ohlídnu na většinovou tzv. ideální republikovou situaci například ve sportovní stáji: Box s podestýlkou(odtržen od stáda), pravidelný přísun potravy(bez nutnosti pohybu), výběh, někdy pastva(často s dekou či pláštěnkou), a v neposlední řadě koněm nevítaná práce pod sedlem, pravidelná veterinární a kopytářská péče (co 6-8týdnů).
Nebo dva extrémy: koně zavřené nebo uvázané ve stáji s mizernou podestýlkou hnijící pod koněm leckdy déle jak týden, výběh narazen 1 hodinovou prací ve voze nebo pod sedlem a to jen když náhodou neprší nebo naopak není příliš horko, veterinář se volá případně až za pět dvanáct nebo vůbec a o kopytáři ani nemluvě… A na druhé straně koně vyhnané na pastvinu, kde je většinou nikdo ani nespočítá, natož zkontroluje jejich zdravotní a kopytní stav…
Co myslíš, čtenáři, čtenářko, kterou z těchhle variant by si tvůj koník volil,? Nebo se tvůj koníček v nějakých takových podmínkách nachází?
… Není to tak dlouho co jsem přistoupila na to, chovat koně venku nejen v pastevní sezonu. Vedli mě k tomu v zásadě 2 věci. Stavební povolení a počet koní, k tomu navíc zájem o celoroční venkovní ustájení z řad klientů – majitelů koní, a v neposlední řadě zkušenost s dušnými koňmi v různém stádiu závažnosti nemoci.
Zpočátku jsem měla jen 2 koníky a to za domem s původním plánem zatepleného dvojboxu – ale k tomu jindy, nyní jen podotknu, že z toho sešlo na základě tehdy zkušenějších rad.
Nejednou se ke mně dostalo a dostává, že koně a hlavně hříbata na pastvinách trpí a je jim chudinkám zima a když prší nemají se kam schovat a celý den na ně v létě svítí slunko a případně jsou divocí a agresivní na člověka a mladé koně z pastevního chovu jsou absolutně nevychované a hříbata mívají zarostené ohlávky v mase …a spousta dalších a dalších někdy pravd a někdy hloupostí… Je zima srnkám? Nebo psům chovaným v kotci s nevyteplenou boudou? Ano! I koním je zima, když nemají vhodné podmínky. I když to může znít divně, minus dvacítka jim nevadí, to nám dokládá peřina netajícího sněhu ležící na jejich kožichu – logicky, když netaje, tělo nepouští teplo do okolí, mnohem horší jsou rychlé jarní a podzimní změny teplot spoojených s několikadenním neustávajícím deštěm… Ano, koním je v létě i horko, ale divili by jste se, i přes to je nacházím na nejvyšším místě se vyhřívat, spát rozpleštění na slunci v pravé poledne a to třeba hned vedle lesíka, je to kus od kusu, jako člověk, někdo rád sluníčko a jiný dá přednost pastvě v noci a většinu dne ráví ve stínu…
Moje stanovisko je jednoznačné: Nic se nesmí přehánět! Aby bylo jasno, z ničím z toho, co je uvedeno výše se neztotožňuji, ale kousek od každého ani nezavrhuji. S tvým dovolením, příteli koňaři, seznámím tě nyní s tím, jak se mi to líbí a jak to chodí u nás, i když drobnosti ještě nemám doladěné…
Čím začít? … Chovám koně celoročně venku, což už zde zaznělo. Nebráním se ale tomu, když koně těžce pracovali a měli málo odpočinku, je nechat doma v čistě nastlaném boxe a ještě jim doplnit ztracenou energii dobrým krmením a doplnit vypocené minerály. Nelíbí se mi, když koně nemají možnost schovat se před sluncem, i přes to, že kůň je stepní zvíře. Nelíbí se mi, když se prudce ochladí a prší, že se koně klepou zimou, nelíbí se mi, když mají koně pocit hladu ale ani se mi nelíbí, když jsou koně překrmení – tlustí. Nelíbí se mi, když se koně nemůžou schovat před větrem nebo v zimě nemají možnost lehnout do sucha. Nelíbí se mi, když koně v zimě musí snášet nemalé teplotní rozdíly mezi stájí, kde je nejméně okolo nuly a výběhem, kde je často méně jak 15° pod nulou, nelíbí se mi, když se koně bojí lidí nebo když na ně útočí. A takhle bych mohla ještě dlouho pokračovat. Ptáš se jak to teda dělám?? Sdělím ti to.
Dělám vše tak, aby se neděli věci, které se mi nelíbí. Popíši ti teda například dnešní den: Je 8hodin ráno a já dostávám sms od přítele, že koně na pastvině byli v 6:45 v klidu a pásli se a že mají dostatek vody a ohradník ještě není vybitý. Postavím vodu na ranní kávu a bylinky. Než začne vařit, jdu se kouknout, co ti 3 marodi doma… Je to dobrý, Brila už není slyšet, že by kašlala, má jen rýmu a Kellyino zakašlání zní mnohem lépe než před 3mi dny; Jackie ještě nechám nohu v bandáži, tu převážu až bude žrát. Dám jim seno a doplním vodu. V kuchyni cvakla konvice, jdu to vše zalít – káva, 2x průduškovou směs a 1x vlastní směs pro Jackie na čištění krve, práci metabolismu a proudění lymfy, ještě přidat ambroxoli těm dvěma, ale až to zchladne. Mezi tím posnídám a mimochodem pozdravím čoklíky… Je čas smíchat vše se šrotem a podávat. Kde zase mám ty klíče od auta… á určitě budou v bundě! Ano! Tak valím za ostatníma, autem je to i s otočením tak minuta a přistávám u prvního výběhu. Jak vystupuji, kopnu do rohoviny, která tady zůstala os úterní korektury, a Rita-fenka, se na ni hned vrhá. Kdepak asi koníci budou… dnes fouká, to se jistě schovávají v údolí – v závětří. Na zavolání za chvíli přichází, pustím je teda na druhou pastvinu, tam je ještě zbytek jetelotrávy a sušit už ji nebudu, není na to dobré počasí…no to je radosti, už mají plné huby, jako by byli celou noc bez zeleného ;-) Obejdu jestli je vše v přádku a jestli vysoká neponičila ohradníky. Dole se mi připomněl přístřešek, že potřebuje trochu rekonstrukci před podzimem, dnes se na to vrhnu… než si zajedu pro nářadí chvilku se projdu mezi pasoucíma se tvorečkama, každého pohladím a pohledem kontroluji, jestli není někdo zraněný. Jen nejnovější přírůstek v noci dostal kousanec do zadku, to asi ještě neví, kde je jeho místo; a Dan, z toho mám radost, po 4 letech zde, už není slyšet, že by měl jakékoliv problémy s dýcháním… trávím tady asi hodinu a relaxuji, všímám si, jak to koním bez ohlávek sluší, jen nezbedové a šéfky mají obojky. Doma zďobnu nějakou sváču a vracím se abych opravila tu střechu přístřešku. Je tu mokro, asi objednám traktor, aby vyškrábl dno a šoupneme tam čerstvou slámu. Asi po 2 hodinách je hotovo a konečně se vracím na domek, cestou jsem přibrzdila na 20minut ještě u koní. Doma do sebe házím oběd, který jsem narychlo připravila, mrknu na koníky doma, Brila a Kelly jsou v zahradě a tlačí opadané jablka a Jackie, ta jen kouká, protože s tou nohou ji otevřít nemůžu, namohla by si ji, ještě musí pár dní počkat, Arniko-kostivalové zábaly ji ale už hodně pomohli. Kdyby mi tak uměla říct, kdy si ten kolaterál namohla…. Mladé přišli zkontrolovat jestli jim místuju pořádně, potvůrky. Zaparkovali se tady jakoby se chystali spát… vždyť je ještě brzy. Slámy i sena a vody mají ještě dost. Letmo konroluju pláštěnky v sedlovně, protože letos už byli potřeba, tak zda jsou všechny na svém místě a připraveny pro podzimní plískanice. Koukám na telefon…zase nevyřízené hovory a sms. Tak jdu na to. Aha, takže zítra přijde nová výpomoc, to jsem zvědavá kolik toho bude umět a zda se jí u nás bude vůbec líbit. Dnes bych mohla vzít ven valáška aby se trochu protáhl a abych si ho ještě užila, než odjede. Ale moc se mi nechce. Večer je naplánované grilování, tak raději uklidím něco doma ať mám o víkendu klid. ... To je hodin! Za chvíli přijede Jarda, nachystám večerní krmení pro koníky a večerní dávku bylinek. Pak ještě fičím na pastviny zavolat stádečko 11ti koní na pastvinu s lepším hrazením a rozdám jim trochu sena, stejně se zase pustí do balíku s loňskou slámou aby neměli průjem z toho šťavnatého zeleného … Ještě si užívám babího léta, protože zatím není potřeba krmit jádro, to až tak od října, to mě budou ráno vidět ještě radši, jak jim ponesu kýble, zpočátku jim bude chvíli trvat než si zvyknou, kdo je kde uvázaný na krmení, ale pak už se budou řadit sami. … Tak večerní plán už se koní mnoho netýká, ten si nechám pro sebe…jen ještě než se úplně setmí koukneme, zda jsou koně kde mají být… Pastvina je rozdělena celkem na 5 částí a k tomu tu malou s jetelinou, proto se dobře hledají a kontrolují.
Tohle byl můj den a kdo zarputile tvrdí, že koně na pastvině trpí a hříbata jsou divoká a nevychovaná, tak ať se přijede podívat k nám… jako příklad může sloužit kterýkoliv z koní, který je tu déle jak rok.
Připomínky srdečně uvítám na emailu u-jezdec@centrum.cz
Krmivářské záležitosti
Majitelé koní jistě vědí, jak asi vypadá krmná dávka pro jejich svěřence. Co je ale jejím základem a proč vlastně koně krmit tím, čím se krmí?
Které živiny musí potrava koně obsahovat?
Každé krmivo se skládá z vody a ze sušiny. A právě sušina - to jsou živiny a balastní látky. živiny jsou látky, které organismus používá pro výstavbu a obnovu veškerých tkání a enzymů, získává z nich energii, která je důležitá pro zachování všech životních funkcí. Ta část krmiva, která se později vyloučí ven výkaly, se nazývá balastní látky. I ony jsou však v potravě velice důležité, protože mají velký vliv na správnou funkci trávicího aparátu.
Stravitelnost krmiva je pak dána poměrem mezi živinami a balastními látkami - čím méně balastních látek, tím je krmivo stravitelnější. Každý kůň má jinou potřebu živin. Záleží na tom, kolik váží, jak je starý, jestli roste, zda je sportovně využíván, zde se jedná o březí či kojící klisnu a samozřejmě záleží i na jeho zdravotním stavu. Veškeré potřebné údaje o tom, kolik a jaké živiny potřebuje, lze vyčíst z krmivářských tabulek.
Odstraníme-li z krmiva veškerou vodu, zůstane nám sušina. Ona vlastně způsobuje zaplnění žaludku, vyvolává pocit nasycení. Množství sušiny, které kůň denně spotřebuje, se rovná 1,4 % jeho tělesné hmotnosti (dospělí koně, kteří nepracují) až 3,9 % jeho tělesné hmotnosti (těžce pracující a rostoucí koně). Samozřejmě nejsou všechna krmiva stejná -- některá obsahují ve stejném množství sušiny více živin (říká se jim koncentrovaná neboli jadrná), jiná zase mají poměrně hodně balastních látek (objemná krmiva neboli píce).
Tělo každého živého organismu je z velké části složeno z bílkovin. Jsou to organické látky, které mají velkou a složitou molekulu, bohatou na dusík. Bílkoviny, obsažené v potravě, jsou v trávicím traktu enzymy rozloženy na aminokyseliny. Ty buďto prostoupí střevní stěnou a krví se dostávají na místo, kde budou využity, nebo jsou zpracovány střevními baktériemi, které je přemění na jiné, velice hodnotné bakteriální bílkoviny. Některé aminokyseliny si tělo dokáže vytvořit samo, některé však musí dostávat v krmivu (esenciální animokyseliny). Pro koně, především pro rostoucí, je nejvíce nedostatkovou aminokyselinou lysin a methionin, pro vysoce výkonné koně zase taurin. Je důležité, aby krmivo tyto aminokyseliny vždy obsahovalo. Potřeba bílkovin závisí na věku koně, jeho využití, zdravotním stavu a kondici. Více bílkovin v krmivu potřebují mladí koně, kteří rostou a koně, kteří jsou v základním výcviku a teprve si budují svalovou hmotu. Větší množství bílkovin v krmivu by měli dostávat také staří koně (nad 20 let), protože jejich střeva už nepracují tak dobře a nejsou schopny vstřebat všechny aminokyseliny, které jsou jim v krmivu podány. Bílkoviny jsou naopak nebezpečné pro koně, kteří trpí poruchami jater nebo ledvin. Pokud kůň dostává v krmivu nedostatečné množství bílkovin (což dnes už většinou nepřipadá v úvahu), hubne, mladí koně mají problémy s růstem. Nadbytek bílkovin zase zatěžuje játra a ledviny a také může vést ke vzniku některých onemocnění pohybového aparátu.
Kromě stavebních látek čerpá každý živočich z krmiva i energii, kterou potřebuje k zajištění základních tělesných funkcí - dýchání, udržení vnitřní tělesné teploty, pohyb, schopnost tvořit nové tkáně. Říkáme jí záchovná energie a v tabulkách ji zjistíme podle velikosti těla koně. Další energii potřebují koně na výkon, produkci mléka, březost. Zdrojem energie v potravě jsou tuky a uhlohydráty. Z těchto surovin organismus dokáže vybudovat energetické fosfáty, které zabezpečují přísun energie všem buňkám těla.
Uhlohydráty (jednoduché cukry, škroby) poskytují energii, kterou je tělo schopno využívat ihned. Pokud ji organismus momentálně nepotřebuje, ukládá se ve svalech nebo játrech ve formě glykogenu. Mnohem vydatnějším zdrojem energie jsou tuky. Ty si tělo rozloží na mastné kyseliny a energii si vytvoří jejich spalováním. Pokud kůň nemá dostatek energetických zdrojů v krmivu, hubne a ztrácí chu� k práci. Nadbytek uhlohydrátů způsobuje, že je příliš bujný, ale může být příčinou i těžkých onemocnění - kolik, schvácení kopyt, černého močení. Dostává-li kůň příliš mnoho tuků, tloustne a jeho výkonnost se snižuje.
Balastní látky - to je strukturální vláknina, která se skládá z ligninu, hemicelulózy a celulózy a kterou trávicí aparát koně není schopen rozštěpit (trávit). To však umí baktérie v tlustém a hlavně slepém střevě koně. Zároveň ji přeměňují na živiny, které kůň dokáže využít a zčásti také využívá. Vláknina je také velice potřebná pro správný průběh trávení - mechanicky dráždí žaludek a střeva a podporuje jejich peristaltiku, v dutině ústní při žvýkání podporuje dostatečné otírání stoliček a produkci slin. Nedostatek vlákniny způsobuje trávicí poruchy - koliky, průjmy - zároveň se nedostatečným žvýkáním špatně otírají zuby a tvoří se na nich ostré hrany. Pokud koně nemohou dostatečně dlouhou dobu žvýkat potravu, nudí se a objevují se u nich zlozvyky. Norma uvádí, že krmná dávka musí obsahovat nejméně 18 % vlákniny, to znamená asi 0,5 - 1 kg sena na každých 100 kg tělesné hmotnosti denně.
Kromě výše uvedených živin potřebuje tělo koně vitamíny a minerální látky. Ty jsou součástí mnoha organických látek v těle a účastní se životně důležitých pochodů. Jejich nedostatek sice nezpůsobí hubnutí, ale může vést ke snížení výkonnosti nebo má na svědomí různé nemoci. Je-li kůň zdravý a má v pořádku střevní mikroflóru, dokáže si vitamíny skupiny B, vitamín C a K vyrobit sám. Vitamín A si vytvoří z beta-karotenu, který však musí dostávat v potravě, vitamín D vzniká působením ultrafialového slunečního záření na cholesterol, vitamín E získává z krmiva. Minerální látky dělíme na makroprvky a mikroprvky. K makroprvkům patří vápník, fosfor, sodík, draslík, hořčík, síra a chlór. Tyto prvky se podílejí na udržování vnitřního prostředí organismu nebo jsou přímo součástí tkání (vápník, fosfor a hořčík v kostech). Je důležité, aby kůň denně dostal přiměřené množství těchto prvků (lze je opět najít v tabulkách), ale zároveň musí být ve správném vzájemném poměru. Poměr vápník : fosfor má být 1,5 - 3 : 1, poměr sodík : draslík zase 0,5 : 1. Mikroprvky neboli stopové prvky jsou v těle koně potřebné jen v omezeném množství, ale ani ony zde nesmí chybět. Kůň je musí získávat z krmiva, běžná krmná dávka jich většinou obsahuje dostatek, pokud tomu tak není, lze je dodat formou minerálních směsí. K mikroprvkům řadíme železo, měď, zinek, mangan, selen, kobalt, jód.
Čím správně krmit koně?
Nevěřím, že by někdo nevěděl jednu prostou skutečnost -- koně jsou býložravci, což znamená, že veškeré živiny si získají z různých částí rostlin. Mnozí si ale neuvědomují, že koně jsou zároveň zvířata, která se odjakživa živila pastvou. Jejich trávicí aparát je přizpůsoben příjmu tuhé, vláknité a hrubé stepní trávy, kterou však přijímají s přestávkami téměř po celý den a po relativně malých dávkách. Koně, kteří nejsou nijak pracovně využívání, si s kvalitní pastvou bohatě vystačí. Avšak ve valné většině musejí koně vynakládat energii i na něco jiného, než jenom na žvýkání, popocházení po louce a tvorbu tepla. Koně sportují, tahají, klisny kojí hříbata... A na to už pouhá tráva nestačí. Je třeba koni dodat nějaké živiny navíc.
Jak už jsem se zmiňovala, v krmivářských tabulkách si každý podle věku, hmotnosti, plemene a využití koně najde jeho potřebu jednotlivých živin - sušiny, bílkovin (nebo přímo jednotlivých aminokyselin), energie, vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Potom je třeba vyhledat jednotlivá krmiva, která koni můžeme nabídnout, zjistit si jejich obsah živin a podle toho složit vhodnou krmnou dávku. že to není zase tak jednoduché, svědčí i to, že krmení jakýmkoli krmivem má svoje pro i proti a vždy je třeba důkladně promyslet, co je pro toho kterého koníka nejlepší. Dalším problémem je, že jeden typ krmiva může obsahovat různé množství jednotlivých živin, a to podle toho, kde se krmivo pěstovalo, jak bylo sklizeno, jak je skladováno.
Krmná dávka pracujícího koně by se měla skládat z určitého množství objemného krmiva a jadrného krmiva. Objemná krmiva obsahují poměrně málo živin a hodně balastních látek. Koně tedy spotřebují větší množství těchto krmiv, aby si potřebné živiny doplnili. Tato krmiva nesmí nikdy v jejich jídelničku chybět, protože představují nejpřirozenější stravu a mají velice dobrý vliv na správnou činnost trávicí soustavy. Zelená čerstvá píce, získaná jednoduše pasením, je nejlevnějším a pro koně nejpřirozenějším zdrojem potravy, protože koni poskytuje potřebný objem a množství vlákniny. Její kvalita a obsah živin velice závisí na druhovém složení jednotlivých rostlin (nejčastěji se pastviny skládají z různých druhů jetelovin, trav a také bylin). Nejvíce živin obsahují mladé rostlinky, než začnou kvést, později se v nich zvyšuje množství vlákniny. Čerstvá zelená píce je bohatá také na minerální látky a vitamín E a beta-karoten. Bohužel, čerstvou zelenou pící nemůžeme koně krmit po celý rok, proto je třeba ji konzervovat. Nejběžněji se konzervuje sušením. Seno má podobné vlastnosti jako čerstvá píce - pokud se sklidí ještě před kvetením, je bohaté na bílkoviny a uhlohydráty, pokud se sklidí později, obsahuje hodně vlákniny. Vojtěškové seno obsahuje hodně bílkovin, je třeba dávat pozor, aby jej koně nedostali v nadbytku. Naopak luční seno, složené z kvalitních travin, se používá jako dietní krmivo po kolikách, při alergiích na potravu, při onemocnění jater či ledvin. Seno nesmí obsahovat více než 18 % vody a smí se zkrmovat až za 8 - 12 týdnu po sklizení. Pro správné trávení koní je třeba dodržovat zásahu, že by denně měli dostat aspoň 1 kg sena na 100 kg tělesné hmotnosti. Někdy se stane, že staří koně se špatným chrupem už nejsou schopni vláknité seno dobře rozžvýkat, proto se jim zkrmuje senná řezanka, granulovaná senná moučka rozmočená ve vodě nebo senáže. Senáž je vlastně zelená píce, která je konzervovaná zkvašením. 8 kg senáže nahradí 5 kg sena. Dalším nosičem vlákniny jsou okopaniny - mrkev, řepa, cukrovka, brambory. Ke krmení koní se většinou používají v malých množstvích a mají spíš úlohu zchutňovadla a zpestření krmné dávky v zimě. Ke krmení koní můžeme použít také krmnou slámu. Je to kvalitní ovesná a pšeničná sláma, která sice neobsahuje skoro žádné živiny, ale dodá koni dostatek vlákniny a na dlouhou dobu ho ve stáji zabaví.
Jadrná krmiva obsahují hodně živin v poměrně koncentrované formě. Koně, kteří nijak nepracují a nejsou ani jinak využívání (staří koně na pastvě, rekreační koně, poníci) nemusí jadrná krmiva vůbec dostávat, protože veškeré živiny jim v dostatečném množství poskytne píce. Pracující koně však potřebují mnohem více bílkovin a energie, zároveň se jejich trávicí aparát nesmí přeplnit nadměrným objemem. Ke krmení koní se nejčastěji používá oves. Zajistí koním poměrně hodně vlákniny i energie, zároveň obsahuje slizové látky (které působí příznivě na trávicí aparát), nenasycené mastné kyseliny (zkvalitňují srst) a mnoho esenciálních aminokyselin. Kůň s velkým pracovním vytížením by měl dostávat maximálně 1 kg ovsa na 100 kg tělesné hmotnosti. Mladým koním, kterým rostou zuby a starým koním, kteří už mají problémy se žvýkáním, se může podávat mačkaný oves, zdravý kůň však dokonale zpracuje i oves celý. Chceme-li koni dodat více energie, můžeme část ovsa nahradit ječmenem (0,9 kg ječmene odpovídá 1 kg ovsa) nebo kukuřičným zrnem (0,8 kg kukuřice místo 1 kg ovsa). Ječmen i kukuřice se většinou podávají ve šrotované formě. Koni se mohou podávat otruby. Nejčastěji se používají pšeničné otruby - jsou to vlastně slupky pšeničných zrn, které sice neobsahují mnoho živin, ale jsou poměrně bohaté na vlákninu (10 - 15 %) a působí lehce projímavě. Slouží jako dietní krmivo po kolikách. Podobné dietetické účinky má lněné semínko. Obsahuje hodně slizových látek, které chrání sliznici střev a žaludku. Lněné semínko se má zkrmovat pouze v malých dávkách (100 g na dospělého koně, 50 g na hříbě) a je třeba ho předtím chvíli povařit. Potřebujeme-li koním dodat hodně bílkovin (rostoucí hříbata, laktující klisny), můžeme použít sojový šrot. Vždy si však musíme přesně vypočítat jeho dávku. Hodně bílkovin obsahuje také sladový květ a pivovarské kvasnice. Ty se vyznačují nevíc vysokým obsahem vitamínu B a minerálních látek. Pracujícím koním se energie dodává přilitím 1 - 2 dl jedlého rostlinného oleje. Pokud kůň odmítá žrát jádro, můžeme mu ho ochutit melasou, která obsahuje až 50 % cukru, hodně vápníku, sodíku a draslíku, což působí lehce projímavě. Chceme-li koním zároveň zajistit správný přísun vitamínů a minerálních látek, přidáme mu do obvyklého krmiva nějakou speciální minerální a vitamínovou směs, kterých je dnes na trhu velký výběr, nebo ho budeme krmit kompletní krmnou směsí, které obsahují přesné množství živin a budeme-li je zkrmovat podle návodu, dodají koni úplně vše, co ke svému výkonu potřebuje. Nám odpadne starost pracně sestavovat vhodnou krmnou dávku.
Krmí se všichni koně stejně?
Chceme-li, aby si kůň z krmiva vzal vše, co potřebuje, v odpovídajícím množství i poměru, musíme znát jeho potřebu jednotlivých živin. Každý kůň má v různých obdobích svého života jiné požadavky na množství i složení krmiva. Zároveň však dva různí koně, přestože jsou stejně využíváni a stejně staří i těžcí, nemusejí mít tyto požadavky stejné. Může se někdy stát, že vypočtená krmná dávka nebude dostačující nebo naopak - bude dodávat koni živiny v nadbytku. Po každé úpravě krmné dávky je proto třeba koně pozorně sledovat a v případě potřeby (kůň hubne, jeho výkonnost klesá, nebo naopak příliš tloustne) ji trochu poopravit. Avšak pozor - výkonnost koně, jeho výživný stav a temperament neovlivňuje pouze krmení, ale i vhodná práce, její rozdělení, ošetřování a nemoci.
Při sestavování krmné dávky bereme ohled na potřebu bílkovin (ty kůň potřebuje především k výstavbě nebo obměně tkání a různých bílkovinných látek), potřebu energie (tu získá hlavně z uhlohydrátů a tuků) a na potřebu vitamínů a minerálních látek. Nesmíme zapomenout, že v každé krmné dávce musí být i dostatečné množství vlákniny. Každý kůň potřebuje dostat určitou záchovnou dávku živin. Je to množství krmiva, které je nutné pro udržení základních životních pochodů - dýchání, pohyb, činnost všech orgánových soustav, neustálá výměna tkání, udržování tělesné teploty, tvorba hormonů atd. Tato záchovná dávka postačí dospělým koním, kteří nevykonávají žádnou tělesnou práci, nejsou březí, neprodukují mléko. Její velikost závisí na tělesné hmotnosti zvířete - čím je kůň těžší, tím více krmení potřebuje, ale také na plemeni - lehká, teplokrevná plemena spotřebují relativně více živin než plemena těžká nebo poníci. Je to proto, že teplokrevní koně jsou mnohem živější (nervnější), nemají tak dobrou kožní izolaci, mají rychlejší metabolismus (rychleji se v jejich těle odbourávají a znovu budují tkáně a jiné látky). Velikost záchovné dávky ovlivňuje také teplota, vlhkost a proudění vzduchu v prostředí. Nejmenší záchovnou dávku koně potřebují při teplotách 10 - 15 °C. Je-li teplota nižší, spotřebují více energie na tvorbu tepla, je-li vyšší, spotřebují zase energii na ochlazování. Kůň, který je nějak využíván, musí k záchovné dávce krmiva dostat ještě přídavek na produkci. Koně, kteří rostou nebo si v základním tréninku tvoří svalovou hmotu, březí klisny (hlavně v poslední třetině březosti), klisny, které kojí a nemocní koně nebo staří koně (u nich dochází ke zvýšenému odbourávání tkání) potřebují v krmivu dostávat více bílkovin (ale také vitamínů a minerálií), na druhé straně koně, kteří tělesně pracují - a� už tahají, sportují nebo se na nich jen hodně jezdí, vyžadují zvýšený přídavek energie. Řekneme si teď něco konkrétního o krmení jednotlivých kategorií:
Dospělým koním, kteří nemusejí podávat žádný výkon (růst, chov, sport, stáří) stačí pokrýt záchovnou potřebu živin. Tito koně si dobře vystačí s kvalitní pastvou. V zimě je možné je krmit senem, je však třeba přidávat vitaminizované minerální krmivo a podle klimatických podmínek prostředí (nízké teploty, vysoká vlhkost, vítr) jim můžeme přidat trochu jádra, které jim dodá energii. Malí koně a poníci mívají velice dobrou kožní izolaci a jsou snadno krmitelní, jakákoli dávka krmiva navíc jim může ublížit. Tito koníci jsou náchylní ke ztučnění, bývají často postižení schvácením kopyt nebo různými metabolickými onemocněními. Krmná dávka by proto měla být chudá na bílkoviny i energii - podáváme jim seno, slámu a třeba senáž, samozřejmě přimícháme vitaminizované minerální směsi. Pro poníky existují už komerční speciální krmné směsi ve formě granulí nebo pelet. I když se to asi na první pohled nezdá, velkým problémem je správné krmení rekreačních a provozních koní, protože jsou využíváni nepravidelně. Jejich denní krmnou dávku je vždy třeba upravit podle toho, jak byli pracovně zatížení, jinak u nich hrozí nebezpečí onemocnění černým močením (lumbago, sváteční nemoc). Tito koně by měli dostávat odpovídající množství kvalitního sena nebo senáže, popřípadě by měli chodit na pastvu. Pokud jsou nějak pracovně zatížení, je třeba jim dodat energii (oves). Březí klisny je dobré dávat na pastvinu. Nikdy by se neměly překrmovat, v prvních měsících březosti jim postačí kvalitní pastva, popřípadě seno a trochu jádra. V posledních třech měsících březosti dochází k intenzivnímu růstu plodu, proto i klisna musí dostávat více bílkovin. Důležité je přidávat jí také vápník a fosfor a beta-karoten (mrkev, senáž). Kojící klisny potřebují velice kvalitní krmivo bohaté na vitamíny a minerálie. Je třeba jim dodávat dostatek energie ve formě jádra. I v tomto období je nejlepší využívat pastvu. Hříbata se až do svého odstavu živí převážně mateřským mlékem. Od čtvrtého týdne jim už můžeme předkládat seno, od dvou měsíců mačkaný oves nebo speciální směs pro hříbata. Odstavená hříbata a ročci jsou velice nároční na množství a kvalitu bílkovin v krmivu, protože rostou a budují si nové tkáně. Hlavním krmivem by měla být pastva. Pokud není kvalitní, je třeba tato hříbata přikrmovat bílkovinnými doplňkovými směsmi (s dostatečným obsahem lysinu!) nebo ovsem. O správném krmení sportovních koní už vyšlo mnoho odborných publikací. Výrobci krmiv se předhánějí ve vývoji kompletních krmných směsí pro sportovní a dostihové koně, takže není problém koupit nějakou směs ve kterékoli specializované prodejně a řídit se přesně podle návodu výrobce. Každý sportovní a pracovní kůň (nezáleží na tom, ve které disciplíně je využíván) vykonává svalovou práci, k čemuž spotřebuje mnoho energie. Tuto energii je třeba mu dodat v krmivu - zároveň se však trávicí aparát pracujícího koně nesmí přeplňovat nadměrným objemem krmiva. Vynikajícím nosičem energie jsou obilniny. Podle množství práce může kůň dostávat 0,5 - 1,5 kg ovsa na 100 kg tělesné hmotnosti. Toto množství se vždy musí rozdělit nejméně na tři dílčí dávky a kombinovat se senem. Část ovsa můžeme nahradit ječmenem, kukuřicí nebo nějakou doplňkovou krmnou směsí. Sportovním koním musíme zároveň dodávat vitamíny, minerálie (udržovat správný poměr vápníku a fosforu), pokud se potí, dodávat elektrolyty. Energii můžeme koni dodat také přilitím rostlinného oleje. Ani sportovní koně se však nesmí překrmovat - vede to mimo jiné ke snížení jejich výkonnosti.
MVDr. Dominika Stachová
Kovář, kopytář, kopyta, podkovy
Ještě před pár lety, když jsem viděla koníka, říkám, ten je pěkný nebo ten není pěkný a ten má hezkou barvu a krásný kukuč, tenhle je okovaný a tenhle má bosé kopyta…
Dnes jsem postižená koňským podvozkem… a proč? Mno protože přece nohy jsou na koni, po kterém nechceme jen aby rodil hříbata nebo se nám pásl na dvorku, to nejdůležitější. Tak jako u nás u lidí; nohy nás ponesou celý život a nevyměníme je jako kola a pneumatiky na autě…
Jak se mi to stalo? Může za to můj první kůň a špatné zkušenosti s řadou kovářů. A když myslím řadou, bohužel s většinou. Věděli jste například, že v republice je jen 20 opravdu odborných kovářů a kopytářů? Ti jsou zapsání v cechu kovářů a zúčastňují se pravidelně školení a nových poznatků o mechanice pohybu a nemocí apod. Nejen lidská medicína se vyvíjí! A z toho jen 2 se pohybují na jižní a jihovýchodní Moravě. Na severní údajně nikdo, smutné. Mno, ale zpět k mému koníkovi a cestě ke kováři.
Koupila jsem před 8mi lety 2letou klisnu jménem Jiskra. Od narození jí kopyta dělal chovatel. Kopyta vypadali dobře, jen trochu měla jedno zadní kopyto jakoby mírně šikmé směrem dovnitř. Všichni lidi, včetně kováře tomu nějak zvlášť nevěnovali pozornost, i když jsem se na to ptala – komentovali to nějak tak, jakože každý kůň má něco… a že je kobyla pěkná a tak a že jí to nevadí… Chodila do 4let bosa a na onu zadní začala občas uhýbat, jak se venkovní strana rychleji obrušovala. Tak dostala jednu podkůvku, to ale vypadalo divně a nesouměrně, tak dostala 2 zadní. Za nedlouho byla kovaná na 4 a to asi 3 roky. Přestěhovali jsme se na domeček a kobylka přestala přebývat v komerčních stájích. Tím pádem jsem přišla o kováře, který ji dělával a oslovila jsem jednoho místního se kterým jsem měla už dříve jakousi zkušenost, ten neměl čas a já potřebovala překovat, teda spíš jsem chtěla s kobylkou chodit zase na boso, ale když se sundali podkovy, dost se jí štípala rohovina a vypadalo to katastroficky, myslela jsem že budu odsouzena k doživotnímu kování. Kamarádka mi poradila jednoho starého pána, který je údajně vyučený kovář a že je s ním spokojená. Mno dopadlo to tak, že za týden po jeho práci musel přijet opravit první podkovu s tím, že jsem si přála ať jí překová pořádně a on že ne, že to se jen utáhne a bude to ok… za další týden měla volné 3 podkovy a ještě se jí oštípala rohovina pod podkováky… Nezbylo mi, než shánět opravdového odborníka… jenže, jak ho najít?! Každý o sobě tvrdí, že je odborník. Dala jsem na reference kamaráda, u kterého klisna jednu zimu stála, prý tam jezdil nějaký ortopedický kovář… Tak jsme domluvili schůzku. A? Klisnu koval rok, spravil úhly kopyt, jejich správné prokrvování a opět jsme mohli chodit na boso, skvělé! Okovala jsem jen na podzim kvůli vandru jinak do dnes chodíme bosy.
A právě tenhle kopytář, podkovář na mě zanechal hlubokou stopu! Zdaleka nemám tak vycvičené oko jako on ale rozhodně jsem začala přikládat péči o kopyta mnohem větší váhu! Několik příkladů: Kamarádka přivezla kobylku s tím, že ji majitelé řekli, že jen trochu šmatlá na zadek, ale že to ničemu nevadí… Mno přijel kovář a jen se na ni podíval, a verdikt byl jasný – volné kolenní vazy a tím samozřejmě deformace všech kloubů od kolene dolů – to aby vyrovnali nerovnost nahoře, laik by to viděl u stojícího koně nejvíce právě na nerovně sešmatlaných kopytech – šikmo směrem dovnitř. Řešení? Nepracovat v písku a v hlubokém, a po rentgenech by se vidělo jak a zda má smyl to řešit… kobylu naštěstí vrátila včas. A přitom stačilo tento problém řešit od hříbátka – tak ode dvou měsíců a po roce by nebylo ani památky…takhle bude celý život šmatlavá a časem možná chromá na zadní klouby. Jak si tím, že by se to spravilo můžu být jistá? Nemůžu! Vždycky je to šance, že to bude minimálně lepší a možná úplně v pořádku. Nicméně se mi narodila před rokem a půl kobylka s podobným verdiktem – zděděným po matce – volná v koleních vazech. Po poslední korektuře jsem se zaradovala… správnou úpravou kopyt (opačné úhlení než bylo šmatlání) to vypadá, že z toho klisna vyrostla a vazy se srovnaly –Zdeňku, děkuji!
Za dobu, co ustájuji koně jsem se setkala se spoustou koní, co tenhle kovář ortoped komentoval: To je škoda, tahle rotovaná spěnka se měla řešit do 10ti dní po narození a byla by velká šance že bude koník OK, tenhle špalek se měl řešit po narození a koník by nebyl dnes, ve dvou letech, na jatky, tyhle kolenní vazy zkusíme ve 2,5 letech ještě napravit a uvidíme jestli se ještě stáhnou, tenhle koník má neřešenou plíseň bílé čáry (nevzpomínám si teď jak to jmenoval) a špatně řešené úhly kopyt, tenhle má namožené kolaterály a bolí ho zádové svaly, a tenhle má položené rozpěrky a proto vypadá, že kulhá – tlačí to jako malé boty… apod.
Lidi zamyslete se!!! Máte hříbata a myslíte, že pravidelnou korekturu nepotřebuje, že se oková až na zkoušky apod.?! Pozdě! Věřte mi, nevychovávejte chromáky zbytečně! Je spousta věcí, co se ve vývoji dá spravit ale sám z nich kůň nevyroste, i když se to říká! Kopyta nesou vše, co je nad nimi a na kopytech se většinou první projeví chyby kloubů(laikům – cvičené oko vidí chyby při pohybu). Jen výjimečně, je samotné kopyto problémem. Za ty poslední 4 roky jsem se hodně dozvěděla a byla bych ráda aby to věděli i všichni majitelé koní!
Podepisuji se Já, jen obyčejná žena, co ji zajímá, jak mít zdravé koně.
jane
Místo ustájení: Újezdec u Osvětiman
Manipulační místo: Újezdec 43, Medlovice 687 41
Majitel hospodářství: Jana Tichá IČO: 747 11 351
(dále hospodář) Újezdec 43, 687 41 Medlovice
Číslo hospodářství: CZ 720 13 801
Majitel zvířete:
Jméno, nar./název,IČO: ………………………………………………………………………
Adresa trv. bydl./sídla: ………………………………………………………………………
Tel. kontakt: ………………………………………………………………………
Je-li osoba, výše uvedená, odlišná od majitele, podpisem této smlouvy zároveň stvrzuje/čestně prohlašuje, že je oprávněna se zvířetem nakládat. Hospodář nebude ověřovat tuto skutečnost a neručí za možné nesrovnalosti vzniklé z nepravdivosti tohoto prohlášení.
Ustajované zvíře:
Jméno a plemeno: ………………………………………………………………………
Identifikační číslo: ………………………………………………………………………
Datum narození: ………………………………………………………………………
Den příchodu: ………………………………………………………………………
Majitel (je-li odlišný)(jméno a kontakt): ……………………………………………………………...…
PODMÍNKY USTÁJENÍ:
*Koně jsou drženi ve volnosti na pastvinách, případně výbězích (zimní sezona) *Ohrazení pozemků je zajištěno elektrickým ohradníkem *V případě potřeby (úraz, nemoc, potřeba izolace) je k dispozici stání nebo box v místě manipulačního prostoru – cena viz níže *Hospodář, či jím pověřená způsobilá osoba, se zavazuje pravidelně kontrolovat zvířata, zda jsou v pořádku a nejméně 2x denně zkontrolovat stav krmiva a množství vody v nádobách *V případě újmy na zdraví, nebo podezření nemoci, bude co nejdříve informován majitel zvířete, po dohodě MVDr. *K dispozici odborné korektury v 6-10ti týdenních intervalech-cena dle kováře či kopytáře
CENA: 15. květen až 15. říjen: 16. říjen až 14. květen:
Odstávče do 12ti měsíců a malý pony • 800,- Kč/měsíc • 1500,- Kč/měsíc
Ročci 12 - 24 měsíců • 1200,- Kč/měsíc • 1900,- Kč/ měsíc
Kůň starší 24 měsíců • 1500,- Kč/měsíc • 2400,- Kč/měsíc
Klisna s hříbětem do 6měs. • 1800,- Kč/měsíc • 3000,- Kč/měsíc
Samostatný box s výběhem příplatek • 40,- Kč/ den • 20,- Kč/ den
Další ceny viz „Služby nad rámec ceny ustájení“
15. květen až 15. říjen: pastva; voda; stín; společnost koní - pokud to pohlaví, povaha a zdravotní stav koně dovoluje
-jadrné krmivo po dohodě, dle frekvence a množství upravena cena
- případná jiná dohodnutá cena (………………………………………)
16. říjen až 14. květen: voda; seno - minimálně 15-20kg na dospělého koně denně; společný přístřešek; stelivo; společnost koní - pokud to pohlaví, povaha a zdravotní stav koně dovoluje, 1x denně jadrné krmivo do 3-5kg/podle druhu obiloviny a krmitelnosti koně
- nadstandardní péče či krmivo může být zpoplatněno
- případná jiná dohodnutá cena (………………………………………)
Částka je splatná předem na daný měsíc. Cena se automaticky upravuje v závislosti na ročním období, stáří zvířete, porodu či odstavu hříběte. Nezahrnuje veterinární ošetření, odčervení, kováře a kopytáře, přepravu, a úhradu jiných nahodilých událostí.
Úprava cen vyhrazena, majitel zvířete musí být informován nejpozději 30 dní před účinností změny.
Nebude-li ustájení dlouhodobě hrazeno, může hospodář zvíře zadržet do úplného vyrovnání dluhu. Pokud majitel neuhradí veškeré nedoplatky nejpozději do 6ti měsíců od upozornění na dlužnou částku, zvíře může být převedeno do vlastnictví hospodáře.
PODMÍNKY VÝPOVĚDI SMLOUVY:
Majitel zvířete je povinen doručit písemnou výpověď smlouvy o ustájení. Výpovědní lhůta činí 14 dní a počíná běžet od 1. dne následujícího měsíce po doručení výpovědi. Smlouva zaniká automaticky dnem prodeje nebo úmrtím zvířete.
Bankovní spojení: 670100-2203932755/6210 mBank, Jana Tichá, Var. Symbol = id. Číslo koně ; nebo hotově
Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, kdy každá strana obdrží po jednom originálu.
____________________________________ ____________________________________
Hospodář Dne: Majitel zvířete Dne:
(u nezletilých zákonný zástupce)
|
SLUŽBY NAD RÁMEC CENY USTÁJENÍ
|
|
|
|
SLUŽBY PŘI USTÁJENÍ
|
|
Využití boxu - sleva
|
|
- 20% při 2ks na box
|
|
Aktivní pohotovost po 12hod
(nepřetržitý dohled vč.využ. boxu)
|
Nemoc, porod apod.
(na 1 osobu)
|
200 den
|
/ 300 noc
|
|
Sleva při ustájení více koní nebo celoročním
|
|
Indiv. dohoda
|
|
Držení nohou při úpravě kopyt
|
|
100,-Kč / kus
|
|
Zapůjčení thermodeky
|
jednorázově
|
100,-Kč
|
|
|
|
za další dny po
|
50,- Kč/ den
|
|
Zapůjčení pláštěnky, deky
|
jednorázově
|
50,- Kč
|
|
|
|
za další dny po
|
25,- Kč / den
|
|
- znečištění a běžné opotřebení v ceně, při poškození nutno uhradit opravu
|
|
Podávání krmných dávek nad běžnou
|
za podání a kg
|
25,- granule
15,- šrotované jádro
|
|
|
|
VYPOHYBOVÁNÍ USTÁJENÉHO KONĚ
|
|
Vypohybování koně pod sedlem
|
jízdárna
|
200,- Kč / hod
|
|
|
terén
|
150,- Kč / hod
|
|
Vypohybování koně pod sedlem
|
pravidelně obé
|
1800,- Kč / měs.
|
|
Nejméně 3x týdně po 1hodině, tj. nejméně 12 hod měsíčně
|
|
Vypohybování koně ve volnosti
|
kruhovka
|
60,- Kč / 30 min
|
|
Vypoh.+cviky ohýbání,uvolnění, ustupování...
|
kruhovka
|
120,- Kč / 40 min
|
|
Řešení problémů
|
|
Dohoda
|
|
|
nezvedání noh, chození na vodítku, úvaz, ustupování, kopání, návyk na sedlo, obsedání, apod.
|
|
|
|
JÍZDA NA KONI
|
|
Zapůjčení místního koně - vyjížďka
|
cizí
|
200,- Kč / hod
|
|
|
|
600,- Kč / den
|
|
|
,,domácí"
|
150,- Kč / hod
|
|
|
|
500,- Kč / den
|
|
Zapůjčení místního koně - jízdárna
|
cizí
|
200,- Kč / 45 min
|
|
|
,,domácí"
|
150,- Kč / 45 min
|
|
|
|
OSTATNÍ
|
|
Odběr trusu pro rozbor vnitřních parazitů vč. rozboru a výsledků
|
případně plus cestovné parazitoložky
|
160,- Kč / kus
|
|
Lehká úprava kopyt
|
Např.sešlapané střely, dlouhé rozpěrky, olámaná stěna
|
30,- Kč / 1 kopyto
|
|
Aplikace 2 týdenního repelentu(dle počasí)
|
repelent v ceně
|
100,- Kč / 1 aplikace
|
*Oboustranná dohoda je vždy možná a tudíž se může lišit od cen výše uvedených.
*Majitel koně musí s využitím zpoplatněné služby předem souhlasit nebo musí vyjádřit nesouhlas po oznámení/doporučení o budoucím využití/provedení služby.
|
